Bez chlubítka

3. července 2016 v 12:09 | Adéla C. Sova |  Činy
Před týdnem jsem se odhlásila z fejsbuku a od té doby jsem se nepřihlásila. Došla jsem k tomu, že nepotřebuju fejsbuk k dopsání bakalářky, což je činnost, která teď vyplňuje můj čas a kterou se potřebuji v dalších dnech zabývat. Fejsbuk mi z toho času dost ukrajoval. Ale abych byla spravedlivá, dost možná není problém ve fejsbuku jako takovém, ale ve způsobu, jak jsem ho používala. Tříštila jsem si jím pozornost a ládovala do sebe inforamce, které mi k ničemu nejsou.


Někdy v únoru či březnu, kdy jsem držela půst, jsem se částečně snažila vyvarovat i technologiím, a dělala jsem to, že jsem při jídle měla vypnutý komp. Což byla vlastně příjemná změna, ale došla jsem k tomu, že si při jídle vlastně ráda na něco koukám nebo něco čtu. Blbý pak je, když jen roluju fejsbuk a akorát mě pak z nadměrné konzumace všeho bolí břicho. A hlava.

Takže co se dělo za ten týden bez fejsbuku? Tak předně jsem dokončila praktickou část své bp. Rozplánovala jsem si, jak se pustím do té teoretické. Ve studovně mám svůj stůl, udělala jsem si tam svou kancelář. Na studovnách mám ráda především to, že je tam tvořivá atmosféra, všichni tam sedí a vytváří nějakou duševní činnost. Taky je príma, že v té, kam chodím není wifi. Nicméně tam kromě wifi nejsou teď ani žádní studenti, posledních pár dnů tam jsem sama a vytvářet tu tvůrčí atmosféru v celé místnosti někdy nezvládám. Tak snad někdo přijde.

Celkově se cítím mnohem víc tvůrčí. Jednak jsem se asi rozjela tou bakalářkou, ale i víc píšu do deníku, víc fotím. Víc čtu a jsem aktivnější ve vyhledávání toho, co čtu. Včera jsem dopsala ten článek o bábince, který jsem měla rozepsaný od její smrti.

A protože nevyplňuju svoje bytí virtuální neskutečností, vyplňuju ho vedle tý bakalářky naprosto reálnýma věcma a setkáníma. A tak jsem v tom uplynulém týdnu byla na pikniku, taky na přednášce o Wilhelmu Reichovi, která se překlenula do nočního kreslení duší a dopoledního coffee breaku na střeše. Byla jsem se koupat na Džbánu. Také jsem byla na výletě na jezeře. To všechno s báječnýma a krásnýma lidma. Víc jsem mejlovala a telefonovala, a byla v kontaktu. S okolím, i se sebou.

Dostalo se ke mně březnové vydání Nového prostoru, jehož hlavním tématem je sexualita. Proto mě to taky zaujalo, v návaznosti na Reicha a tak vůbec. Nicméně nebylo tam nic moc objevného, až tedy na článek o fejsbuku. Připomněla jsem si, jak vlastně fejsbuk pracuje se svým obsahem, jak ho využívá pro cílenou reklamu. V tu chvíli jsem byla ráda, že se zrovna nepodílím na vytváření toho obsahu. Žít v nesoukromí, protože vás někdo sleduje proti vaší vůli, to je jedna věc, ale žít v nesoukromí, protože o sobě dobrovolně sdělujeme informace, to je zase ještě o něco vyšší level, který se tedy povedl.

Neříkám, že se na fejsbuk nevrátím. Ve chvíli, kdy potřebuju sedět doma a nerozptylovat se tím, že se zrovna někde něco děje, tak je můj život offline super. Informování o koncertech, čteních, přednáškách a jiných, ale fejsbuku upřít nemohu.

Nicméně se musím smát, jak se můj absťák po fejsbuku projevil touto blogovou náhradou. Inu, co se v mládí naučíš, bez fejsbuku jako když najdeš. Na blogu mě tedy pár věcí překvapilo, třeba to, že se nedají lajkovat komentáře. Ale to je funkce, která je i na fejsbuku poměrně nová, takže bych to neproblematizovala. Přečetla jsem si pár článků, napsala i nějaké komentáře, prostě proto, že mi to přijde fér. Nicméně se mi nestalo, že bych si z nějakého blogu a autora sedla takříkajíc naprdel, a do toho blogu se ponořila s chutí objevitele. Pravěk přešel, tyhle objevy se asi už dít nebudou a všichni mojí staří blogeři nějak přešli časem z té blogové, do té běžné reality, ve které jsou ve větší či menší míře. Co máme teď všichni společný je rozhodně to, že času je strašně málo, a všichni chceme ty svoje obsahy tvořit v reálných kulisách běžnýho života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 3. července 2016 v 13:24 | Reagovat

Jsi ta nekašlající Cuzan nebo jiná?:)

2 Cuzan Cuzan | Web | 3. července 2016 v 13:58 | Reagovat

To budu já, paní Bloudová, všechny sirupy proti kašli jsem snědla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama