První výročí

18. září 2015 v 22:34 | Adéla C. Sova |  Činy
Dneska je to rok, co jsem přestala kouřit. Což je věta, která je pravdivá a vyjadřuje skutečnost, na kterou jsem hrdá. Nicméně musím podotknout, že kdyby mi někdo před dvěma, třema roky řekl, že ji někdy napíšu, asi bych si klepala na čelo. Kdyby mi to někdo řekl před 6 lety, asi bych ho upozornila na to, že obrázek kouřící slečny v záhlaví je přeci cool a že takový kecy si může nechat od cesty.

Kouřila jsem sedm let a myslím si, že kdybych nezačala studovat adiktologii, tak kouřím do dnes.

Většinu času jsem byla někdo, komu se říká happy smoker. Pamětníci mohou vzpomínat, že i toto byl jeden čas dost "kuřácký" blog. Kouření mě bavilo, líbilo se mi, bylo pro mě společenskou záležitostí, a kamarádem v mnoha situacích, ať už příjemných nebo nepříjemných. Přestala jsem kouřit jen jednou, někdy v osmnácti. Tenkrát jsem si tuším řekla, že není úplně rozumný kouřit a brát HA. Sepsala jsem si i docela pěkný seznam důvodů, proč je dobrý nekouřit. taky jsem se vsadila s kamarádkou, že pokud to nevydžím, tak si oholím obočí. Ale moc dlouho mi tento "pokus" nevydržel, počítám, že tak měsíc, dva. A jako srabák obočí zůstalo, kde bylo.

Během prvního ročníku na adiktologii jsme měli hned několik předmětů, kde jsme se učili o dopadech kouření. Vlastně až tehdy jsem si uvědomila, že ty nápisy na krabičkách znamenají mnohdy přesně to, co říkají (samozřejmě, některé jsou über pitomé, a za jejich nic neříkajícím vyzněním stojí tabákové spoelečnosti, ale to je zase jiný příbeh). A vedle toho je spousta věcí, co neříkají. A taky jsem nějak došla k tomu, že pokud někdy budu chtít být zdravotník-adiktolog, nebo prostě adiktolog, bylo by pro mě trapné kouřit.
Když jsem si o tom tak přemýšlela, říkala jsem si ok, dobrý, tak bakaláře si ještě prokouřím, možná i toho magistra, pak bych s tím mohla seknout, jo jo jo.

Jenže vloni v září jsem chytla svůj obligátní kašíček. Který se mě zpravidla držel od září do června. Během akutní fáze jsem nekouřila. Ta trvala 10 dní. A během těch jsem došla k tomu, že už nemůžu zavírat oči před tím, kterak mi kouření způsobuje téměř celoroční bronchitidy. A doběhly mě všechny ty myšlenky, o kterých jsem už psala výše.
A tak jsem si řekla, že už to nebudu dělat, že už nebudu kouřit. a nekouřila jsem a nekouřím.
Deset dní na to jsem se připravovala na zkoušku z genetiky, přes noc, kdy jsem byla zvyklá hodně pít kávu a kouřit. Zvládla jsem to jako křest ohněm jenom s kávou. Pár dní před tím jsem ohledně zkoušek a tak vůbec ze života prožívala dost vypjaté emoční situace, které jsem také zvládla bez kouření. Byly to takové malé milníčky, kterými jsem si stavěla základy pro svoje nekuřáctví.

Za celý ten rok jsem kouřila jednou. Bylo to po osmi měsících nekouření. A byl to relaps, který jsem si jasně ohraničila a pojmenovala. Dám si teď to cígo, protože chci, chci zjistit, že mi to nechutná, ba, že je to odporný a že to vůbec nepotřebuju. A bylo to tak. Utvrdila jsem se v tom, že jsem kouření opustila a že ho nepotřebuji. Dokonce mě to škrabalo v krku, což jsem dřív znala možná tak někdy po hodně vydatném kuřáckém večírku. Ale byl tam moment, který mě překvapil. A to bylo "pouze" držet cigaretu v ruce a příjemný pocit z toho, že ji držím a že jsme spolu.

Uvědomila jsem si, jak je toho spojení silné. Přijde mi, že mnoho lidí, a to buď ti, kteří nikdy nekouřili a nebo ti, kteří nikdy nezkoušeli přestat mají o skoncování s kouřením značně romantické představy, typu "můj strejda Karel kouřil celej život dvě krabky denně, pak jednou vstal, cigarety spláchnul do záchodu a už nikdy nekouřil a byl v pohodě". Tak zaprvé, nikdo nemluví o tom, že ten záchod musel sakra ucpat. A pak, strejda Karel byl asi tvrďák, který nechtěl ukázat svoje nesnáze a pochyby, a nějakou domnělou slabost, která rozhodně není slabostí. Je úplně normální, že přestat kouřit není snadný.
Zahodit cigarety je jedna věc, ale práce sama se sebou je věc druhá.

Základ je být přesvědčený, že nechci kouřit. Že to nepotřebuju. Ale pak přijdou situace, kdy pochybnosti budou nahlodávat, našeptávači, kteří budou nabízet. Za ten rok jsem jich moc neměla, každopádně co není, může být. Ale jeden byl pro mě obzvlášť silný a to ten, když jsem se učila začátkem září na zkoušky. Loni jsem to poprvé zvládla bez kouření a byl to moment, který mě utvrdil v mém nekuřáctví. Letos jsem měla chutě si zapálit. V noci, po nabiflování věcí, který brzy zapomenu, dát si tu kávu na balkóně a s cigaretou si utřídit myšlenky. Věděla jsem, že to neudělám, ale i přes to byla ta myšlenka dost lákavá. Asi jich takových ještě bude spousta. Příběhy toho, kterak si někdo zapálil a začal kouřit po 5, 10 letech, kdy nekouřil, nejsou vůbec ojedinělé. Přemýšlím nad tím, co ty lidi k tomu vede. Zatím se mi zdá, že to musí být nějaký moment, kdy ztratí ostražitost a poleví.
Nicméně to, že nekouřím mi přináší spoustu radosti a pozitiv:
  1. Od loňského září žádný závažný kašel. Nějaké rýmičky, ale nic, co by nevyřešily kapky a konvička (ale to teď nikde moc neříkám, konvička je podle všeho v posledních týdnech sprosté slovo).
  2. Tím, že nekouřím ve stresových situacích, ale snažím se s nimi vyrovnávat jinak, si přijdu stabilnější.
  3. Obdobně to mám se situacemi, kdy se raduji - mohu radost prožít čirou a plnou, nepotřebuji ji "násobit" pokouřeníčkem.
  4. Tím, že jsem si dávala bacha na to, abych nepřibrala (víc pít, jíst víc zeleninu, ovoce, víc se hýbat), jsem nějaké to kilo shodila.
  5. Naučila jsem se, nebo lépe, stále se učím, jak správně odpočívat (vykouřit cigaretu je možná pohodička, ale ve skutečnosti to není takový odpočinek, jaký bych si pro své tělo představovala) a také se učím dělat si normální, běžné pauzy při nějaké činnosti.
  6. Ušetřím spoustu peněz. Tedy, ne že bych něco reálně ušetřila, ale rozhodně mi ubyla položka, která mě v mým už tak nuzným rozpočtu házela do záporných čísel.
  7. Ušetřím i spoustu času, ať už sháněním toho správného tabáku, filtrů a papírků, hledáním ohně, a vůbec samotným kouřením
  8. Nepáchnu kouřem. Ani vlasy, pusa, ruce nebo oblečení. Nic. Pořád voňavá.
  9. Můžu s čistým svědomím dělat práci, kterou dělám (lektor preventivních programů).
  10. Myslím si, že moje vlastní zkušenost se zbavováním se závislosti na kouření mi může pomoci v mé další práci adiktologa.
  11. Nikde ve svých taškách a kabelkách nemám rozsypaný tabák, který by se pak dostával do dalších věcích, kam nepatří.
  12. Nepodílím se na vytváření dojmu, že kouření v je pohodě.
  13. Celkově mám radost z toho, že se mi podařilo přestat kouřit, že nekouřím a z toho všeho, co je teď lepší.
Kdybych přemýšlela ještě déle, určitě bych vymyslela další věci, které mě na nekouření těší. Je asi jen jedna věc, která mi pořád vrtá hlavou. Seznamování. Seznámit se jako kuřák je strašně jednoduché. Jak se seznámit jako nekuřák nevím. Jednak, kuřáci často někde leklují a kouří, takže mají čas si poklábosit. A celá ta záminka s ohněm a tak vůbec... Jakou záminku mají nekuřáci? Pardon, ale ráčila jsem ztratit kapesníček? Kolik je hodin? Taky čekáte na tramvaj? Rád hrajete hry na mobilu? Je to zajímavé, to co čtete? Fakt nevím.

Další nepříjemnost je celkové prokuřácké naladění naší společnosti, jehož extrémnost jsem si jako nekuřák nikdy neuvědomovala. Předně mi vadí kuřácké hospody (což je obrat o 180°, dřív jsem do nekuřáckého podniku nevkročila a pokud, tak s velkou nelibostí), to že po vykročení z takového podniku páchnu komplet až po ponožky, je jedna věc, která mi je nepříjemná, ale to, že po dvou hodinách v zakouřeném prostředí mě začíná škrabat v krku a bolet hlava, to je pro mě vždycky jako zdvyžený prst; koukej, jak je ti teď špatně po takové chviličce a to jsi to léta do sebe pumpovala dobrovolně.
Zároveň si myslím, že pokud by společnost byla vůči kouření přísnější, pokud by se v hospodách nekouřilo, a pokud by kouření pořád nemělo přátelskou a stmelující image, tak bych patrně nezačala kouřit.

Každopádně věřím, že to, co mě v současné době rozčiluje se změní. V tuto chvíli je pro mě důležitý, že vím, proč jsem začala kouřit a co je tedy nutné změnit, aby nezačínali kouřit další vyšinutý patnáctiletý děti (jako jsem byla já), a nejdůležitější pro mě je, že jsem kouřit přestala a těší mě to.

Tak šťastné a veselé výročí!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 M. M. | Web | 19. září 2015 v 23:21 | Reagovat

Moc pěkně jsi to sepsala, Adélko.

2 surpan surpan | E-mail | Web | 21. září 2015 v 13:28 | Reagovat

Taky jsem zvládl přestat, byl jsem silný kuřák, kouřil jsem 6 let krabičku denně minimálně, ale teď je to 5 let, co nekouřím.
Přestal jsem v září, protože jsem dostal angínu a nemohl jsem kouřit, tak jsem to zkusil využít, že jsem 3 dny ležel v horečkách a nemohl jsem kouřit a vydržel to. Byl to ovšem mazec, jsem rád, že nekouřím, ale myslím si, že když je člověk už jednou kuřák, je možné, že s tím nědy začne i po dlouuhých letech. Sice mi kuřáci smrdí, ale cigareta sama o sobě ne.
Zlozvyk, přesněji závyslost jsem ale spíš vyměnil za jinou. Hodně jsem jedl čokolády a sladké, přibral jsem 20 kg, a nyní jsem ze před půl rokem zbavil závisloti na sladkém a vyměnil jsem to za závislost na běhání. Takže závislostí se nedá zbyvit, jen přejít na méně hrozné až časem na zdravotně prospěšné :-)

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 21. září 2015 v 13:44 | Reagovat

Nikdy jsem nekouřila, ale seznámit se jako nekuřák student pořád není tak těžké. Já jsem teda introvert, tak to většinou nedělám, ale i tak mě napadá - nevíte, jestli je ve 308 obsazeno? Za půl hoďky tam mám přednášku tak jestli si tam můžu jít sednou. Neviděli jste tu dneska toho a toho učitele? Můžu se zeptat - a cokoli, na co se dá ptát, od cesty až po předmět, pokud vím, že na něj taky chodí. A před zkouškama je to úplně ideální - Hele, ty máš o dost delší vypracovaný otázky, to sis dělala sama nebo jsi je někde sehnala? Neslyšela jsi, jakej je? A už to jede. Já i jako introvert se před zkouškou při čekání na chodbě vždycky zázračně seznámím tak minimálně s pěti lidma (a že klidně může jít vždycky o jiné, protože v našem oboru nás je v ročníku tak minimálně kolem 200 :D).

4 tvojosud tvojosud | Web | 21. září 2015 v 13:54 | Reagovat

Gratulujem, nech ti to vydrží :)

5 Van Vendy Van Vendy | Web | 21. září 2015 v 13:58 | Reagovat

Držím palce, abys vydržela.
Je to opravdu hlavně v hlavě.
Srovnat si, jestli tu cigaretu opravdu tak strašně potřebuji. Jestli to není už otravné, kvůli té cigaretě chodit za dveře (předpokládám, že ne každý rád kouří doma). Že je to nezdravé, to je fakt, i když je sposta dalších věcí nezdravých, ale taky jedna podstatná věc, dnes už to leze zatraceně do peněz - a když si člověk spočítá, co ušetří (a silný kuřák tuplem), dá se za to pořídit možná i slušná dovolená, nebo ohbohatit šatník, nebo si místo toho kupovat kvalitnější jídlo. Návykovost je děsná, ale asi nejrozumnější je, nahradit ji jinou návykovostí, jen kapku zdravější.

6 Van Vendy Van Vendy | Web | 21. září 2015 v 14:02 | Reagovat

P.S. ještě k té extrémně prokuřácké společnosti - myslím, že tady už převládá extrémně protikuřácká společnost. A že ubývá lidí, kteří kouřili - tedy ve smyslu, že s kouřením přestanou. To je možná jeden z důvodů, proč se ty cigarety tak zdražují - ony z nich jsou totiž slušné odvody do státní kasy a čím méně lidí kupuje cigarety, tím méně se odvádí, takže tím víc se zdražují. Moje teorie, podloženo to není. Offšem nevím, co se stane, kdyby přestal kouřit celej národ. Asi by to bylo hezký, ale napálkovali by nám takové DPH, že bychom se z toho pohvězdičkovali. Tohle je tedy taky moje teorie, takže žádné zdroje neuvádím.

7 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 21. září 2015 v 14:46 | Reagovat

Nikdy jsem sice nekouřila, ale stresy jsem řešila nadměrným jezením sladkostí. Sice to na postavě naštěstí vidět nebylo, ale na zdraví bohužel ano. Začala jsem nad tím přemýšlet ve chvíli, kdy se mi zdraví opravdu rapidně zhoršilo. Od začátku roku jsem tedy čokolády nahradila čerstvým ovocem, džusy čaji a sladké minerálky obyčejnými a je mi líp a i zdraví je na tom lépe... Navíc ten pocit, že se člověku daří zlepšit vlastní život. :)

Držím palce, ať se ti cigarety nadále vyhýbají ;)

8 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 21. září 2015 v 14:47 | Reagovat

Moc ti gratuluju! :))

Já, asi jako každý puberťák, zkoušela kouřit kdysi dávno, ale nechutnalo mi to a taky mi to strašně smrdělo. Teď si dám maximálně voní dýmku a to tak jednou za půl roku. Nepotřebuji ji k životu, ale tak nějak občas na takovýho "bohéma" zrelaxnu. Cigaretu sna zvládnu jednou za rok někde v hospodě, ale většinou v přiopitém stavu. Za střízliva k nim mám docela odpor.

Nicméně ještě jednou klobouk dolů, jsi bojovnice ;))

9 Stratená hlava Stratená hlava | Web | 21. září 2015 v 15:39 | Reagovat

Páni, aj keď si spomenula ako ťažko ti to išlo, predsa mi to po prečítaní prišlo tak jednoduché.
Ja som závislá na jedení, teda nie žeby to bolo podložené nejakým lekárom, ale to zrejme nebola ani závislosť na cigaretách.
Zaujímalo by ma, čo je horšie? Alebo aká závislosť je vôbec najhoršia zo všetkých? Ak sa to vôbec dá porovnávať...
Vlastne ani neviem prečo to spomínam, každopádne gratulujem a prajem ti hlavne nech si šťastná, či už s cigaretami alebo kávičkou :)

10 pap-rcka pap-rcka | E-mail | Web | 21. září 2015 v 16:01 | Reagovat

:D rozumné rozhodnutie - prestať fajčiť :D  aj som už prestala

11 Barcii.. Barcii.. | 21. září 2015 v 16:27 | Reagovat

Moc ti gratuluju. :) taky bych chtěla mít takovou vůli. Ale nejspíš na to nemám.. nebo je to jen moje výmluva? to spíš.. :D no takhle když to čtu to zní velice jednoduše (a vím, že není) jenže když si představím sama sebe byl by to propadák.. radši nemyslet. :D
Ještě jednou ti moc gratuluju a ať ti to vydrží :)

12 Illumináti Illumináti | Web | 21. září 2015 v 16:41 | Reagovat

wow
      such výročí
much kouření
                             so stop

13 darkemperor darkemperor | E-mail | Web | 21. září 2015 v 17:11 | Reagovat

Už to bude rok, co jsem ti lízal pekáč...

Aha tak tohle je jiná situace.. damn..

Jako nekuřák (nepočítám experimentování s kouřením v mládí, kdy jsem kouřil a přestal, protože je to nuda) jsem si ten článek přečetl celý, protože většina lidí, se kterými se bavím jsou kuřáci.

Jediné s čím souhlasím je to seznamování. Kuřák si prostě řekne o cígo nebo oheň. Nekuřákovi nezbývá než zajít za dotyčným/dotyčnou a říct jí, že má pěkný kozy. :-D

Zbytek byly pro mě jen zbytečný kecy.

#stayčistej #nosmoke #getbeer #tyfetko

14 Elwin Elwin | E-mail | Web | 21. září 2015 v 17:16 | Reagovat

Podařilo se ti napsat úžasný článek :) četla jsem jich o kouření i nekouření na blogu hodně, ale tvůj mezi nimi vyniká. Asi hlavně proto, žes byla/jsi na obou stranách barikády. A ty body jsou taky úžasné. Přiznáváš, že to nebylo snadné, prostě úžasný článek!!! :)
Sama jsem nekuřák, ale většina mých přátel kouří. Nevadí mi to, co je ovšem nepříjemné, je to zapáchající oblečení. Nebo fakt, že když chceme jít na kafe, tak mě kuřáci přehlasují... to jsou věci nepříjemné. Pamatuju si, že v jednom článku tady na blogu kuřačka psala, že nás nekuřáky už dávno kuřáci neobtěžují... ale nemyslím si to. Ano, máme nekuřácké restaurace. Jenže je nepříjemné v autobuse/vlaku/... sedět s kuřákem, prostě smrdí. Nebo když je člověk na procházce a kolem něj se pohybují kuřáci... opět, smrdí to :D

Tak jako tak, díky za tenhle článek. Přeju spoustu dalších let bez krabičky a spoustu úspěchů v práci! :)

15 HockeyGirl HockeyGirl | E-mail | Web | 21. září 2015 v 17:26 | Reagovat

Jednou jsem to zkoušela, ale jelikož mám zdravotní problémy, tak jsem s kouřením přestala. Nejvíc to bylo poznat u mojí kamarádky a spolužačky, každou přestávku na "kouřovou", strašně smrděla a navíc jsem v tom hrozné peníze.

16 Ennie Ennie | Web | 21. září 2015 v 18:04 | Reagovat

Páni, máš můj obdiv :). Kéž by bylo víc takových lidí. Poslední dobou snad kouří každý kluk, na kterého se kouknu a holky skoro taky! :/
Já jsem nikdy nekouřila. Jasně, vyzkoušela jsem to nic mi to nedalo. A pak jsem jeden večer vykouřila půlku krabky, protože se mi nelíbilo, že kámoška kouří (a přece nevykouří celou krabičku) - velmi logický :D. Vlastně zrovna ta kamarádka taky nekouří a její přítel zhruba před rokem taky přestal. Tak přece jen pár lidí, co nekouří je! :) A pak, že musím ochutnat ty úžasný nový praskací...
Mě docela odradily fotky plic (ukazoval nám je pan učitel na ZŠ, ale taky jsem si říkala, že si nebudu barvit vlasy a kde jsem :D). Pak je tu zase to, že někteří lidi kouří, aby byly in (tohle bylo vždycky mimo dělat něco, jen abych byla in,cool..to mě různý hity spíš odrazují :D) a to, že rodičům naschvál nebo mám to zakázaný, tak musím...jej :D. První ochutnání? Strejda+mamka, takže :D :D. To nehrozilo...

Každopádně si myslím i jako nekuřák, že přestat kouřit musí být docela těžké! Takže Ti gratuluji ;).

17 assys_ assys_ | Web | 21. září 2015 v 19:01 | Reagovat

Jsem nekuřák a přijde mi prostě neuvěřitelné jak moc musí být nikotin návykový. Smrdí to, způsobuje to zdravotní potíže a není to "dobré". Je pro mě docela nepředstavitelné jak se na něčem takovém se dá vytvořit taková závislost. Ale samozřejmě gratuluju a obdivuju tě, věřím že je to těžké, ale doufám, že si nikdy na vlastní kůži nevyzkouším jaké to je užívat si kouření.

18 Grumpy Grumpy | Web | 21. září 2015 v 19:15 | Reagovat

Konečně rozumný článek na tohle téma. Gratuluji k tomu, že jsi dokázala přestat. Já jsem nekuřák a vždy jsem byla, a štve mě, že ve společnosti jsem často považována za "tu hysterku, které vadí trocha kouře". Jo, prostě mi vadí. Jsem pro zákaz kouření v hospodách. V naší kuřácké společnosti se proti tomu každý ohání kecy o svobodě, ale zapomínají na to, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. V zemích, kde je kouření v hospodách zakázané, to přitom funguje bez problémů.

19 Lúmenn Lúmenn | Web | 21. září 2015 v 19:45 | Reagovat

V mém životě dosud nenastal ten okamžik, kdy bych si řekla - už to nechci, už mě to štve. Zatím příjemné aspekty převažují nad nepříjemnými - během mých osmi let, co kouřím jsem se dokonce i vyléčila z astmatu a věčných každoročních zánětů průdušek, už dva roky žádné problémy a vypaluju pořád stejně. Jasně, že rizika jsou a že to rozhodně není vášeň, která by byla zdraví ku prospěchu, ale nějak mě tento aspekt nijak nemotivuje k zahození cigaret, protože jsem prostě zdravá jak rybka (ťuk ťuk). Peníze mi taky zrovna nescházejí a na vůni (nebo spíš smrádek) si taky nikdo nestěžoval.

Tak já ti nevim, Karle. Článek je rozumný, zcela tě chápu a do značné míry i obdivuju, protože je mi jasný, že přestat kouřit není brnkačka a chce to pevnou vůli. Jediný, s čím nesouhlasím, je teze o prokuřácké společnosti. Vždyť už se kouřit nesmí skoro nikde - což je v konečném důsledku vlastně horší. Kdyby ve firmách (na úřadech, v nemocnicích) byly kuřárny, lidi by nestáli venku dětem na očích. Stejně jako kouření v hospodách by klidně mohlo být v podnicích 18+ nebo nějak jinak zákoně okleštěno, ale zcela to zakázat pozbývá smyslu, asi jako pokusit se lidem zakázat kouřit u nich doma v obýváku. Trh si poradí časem sám - už teď je to vidět. A najít fajn kuřáckej podnik to ani na velkým městě není tak lehký jako dřív. Osobně mi vyhovuje mít výběr, ale když vidím ty davy lidí před hospodama, kdy se vlastně párty přesunuly z knajpy na ulici, tak v tom nevidím boj za zdravější obyvatelstvo, spíš nesmysl, který akorát v konečným důsledky obvtěžuje jak lidi v okolí hospody tak kuřáky - a i ty nekuřáky, bo si v prázném lokále nemají s kým pokecat:)

Takže - kouřit není zdravý, kouření je taky závislost jako každá jiná. Ale já tu závislost mám strašně ráda a dokud mě to bude bavit a něco mi to do života přinášet, jen těžko dojdu tam, kam ty:) Hodně štěstí při studiu:)

20 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 21. září 2015 v 19:50 | Reagovat

Fajn, ale ten novej zákon je prostě píčovina. Trochu to snad má být o svobodný vůli a né že ti to prostě zakáže pár kokotů ve vládě...

21 sarushef sarushef | Web | 21. září 2015 v 19:53 | Reagovat

Zrovna mám taky menší přestávku od kouření, protože jej prostě teď nepotřebuju. Já asi nikdy nekouřila do tý míry, že mi to způsobovalo nějaký bronchitidy ani jiný zdravotní potíže (teď mluvím o těch, co jsou hned zjevný, ta pomalá destrukce plic se asi poznává hůř :D), takže jsem nikdy neměla pořádnej důvod.

[19]: Nějak takhle, noo))

22 Adéla C. Sova Adéla C. Sova | 21. září 2015 v 21:09 | Reagovat

Všem díky za gratulace a podporu.

[2]: Za běhání palec nahoru! A prima, že ses zbavil jak závislosti na kouření, tak na sladkém. Sladkosti jsou dost past, pokud člověk přestává kouřit...

[6]: Zvláštní teorie. Daň z cigaret je jedna věc, výdaje na léčbu zdravotních komplikacích spojených s kouřením druhá. Když se to vezme do důsledku, tak na tom stát nevydělává.
Navíc, čím vyšší cena cigaret, tím lepší preventivní opatření - 12letý člověk si pravděpodobně nekoupí svojí první krabičku, pokud bude stát 400,-.

[7]: To je skvělá změna, držím palce, ať to jde tak ovocně i nadále!

[9]: Závislost na tabáku je popsaná diagnosa, závislost na jídle také, patří mezi tzv. nelátkové závislosti (http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/566/5157/Zavislost-na-jidle).
Jaká závislost je horší těžko říct. Každá závislost je nepříjemnost, záleží pak, s jak rizikovým životním stylem je spjata.

[11]: Přestat kouřit není o silné vůli. Pokud jde o nějakou vůli, tak o vůli ke změně! Do budoucna jí přeju co nejvíc!

[13]: Sorry, na mých seznamech lízačů se nenacházíš. To ostatní, co píšeš jsou pro mě jen zbytečný kecy.

[14]: Děkuji, tvůj komentář mě potěšil!
A prosím, neboj se být mezi svými kamarády kuřáky důraznější - to oni obtěžují, a co hůř, ohrožují tebe, pokud tě takto "přehlasují". Měli by brát ohled na to, že ty nekouříš, nikoliv ty na to, že oni kouří. Ale chápu, že pokud jsi sama proti všem, tak je to těžké.
Já teď někdy i odmítnu jít někam, kde se kouří. Nedávno se mi stalo, že jsem šla takhle v 10 večer sama domů, protože ostatní šli někam, kde se kouřilo.
Doufám, že toto se změní, až se v hospodách nebude kouřit. .-)

[16]: Děkuji! Neboj, není to tak, že by kuřáků byla většina, naopak. V ČR kouří asi 1/3 dospělé populace, tedy cca 2 mil lidí.
A jinak super zdravý postoj, chválím a podporuju!

[17]: Nikotin je vysoce návykový, ale nepáchne. Páchne cigareta, pokud je zapálená, kvůli hoření vznikají různé látky, které zapáchají. Na to, jak vzniká závislost na nikotinu se můžeš podívat tady (http://www.odvykani-koureni.cz/videa/mechanismus-vzniku-zavislosti-na-nikotinu-54).

[18]: Díky, a díky i za komentář. Buď v klidu, já jsem dneska byla označená jako militantní nekuřák, hehe.
Jako jo, svoboda je pěkná věc, ale někde kousek na tím je snad právo dýchat....-)

[19]: Díky za komentář. Mám k němu jen tři věci - děti většinou vidí kouřit někoho doma (nebo někoho z rodiny), což je asi horší. Ve velkých firmách kuřárny většinou mají, spíš před menšími obchody a službami vidím postávat lidi, kteří kouří.
Co se hospod týče, ten zákon má především chránit lidi, kteří tam pracují (a argumenty o tom, že si servírky a číšníci mohou vybrat, kde budou pracovat, jestli v nekuřáckém nebo kuřáckém neberu, například na venkově nebo v menších městech to rozhodně neplatí).
No a taková rakovina plic třeba zrovna nebolí.

23 po-zapadu-slunce po-zapadu-slunce | Web | 21. září 2015 v 21:32 | Reagovat

Moc Vám fandím a přeji ať to nekouření vydrží forever!

24 Koukai Koukai | 21. září 2015 v 22:01 | Reagovat

Popravdě.. kouření.. jako, že bych to měla vyloženě ráda, to ne. Ale zase nerada říkám lidem jak moc mi to vadí. Byla to přeci jen jejich volba že začali kouřit.

Co mi ale vadí jsou tabákové/cigaretové firmy- bohužel, ikdyž mají všude na krabičkách napsané, jak škodlivé to je, lidé si je pořád a pořád kupují. A firmy nejsou zas tak přísné, aby lidé přestali. Protože proč? Protože prodejem cigaret získávají peníze. Kdyby jim opravdu záleželo na lidskému zdraví, tak by to bylo něco jiného. A tohle je to, co mě na současném světě vadí nejvíc. Ne to, že lidi kouří (idkyž to do určité míry taky), ale to, že ty firmy s tím nic nedělají protože jim to přináší zisk :/ ale tak..tohle je jen můj názor.

25 Elis Elis | Web | 21. září 2015 v 22:05 | Reagovat

Jsem tak ráda, že jsem nikdy nezačala, vůbec prostě podle mě k dámě cigareta nepatří.

26 Butterfly? Butterfly? | Web | 21. září 2015 v 22:58 | Reagovat

Náhoda? Nemyslím si... Dneska jsem si dal poslední cigaretu. Už další nemám, kouřím už skoro rok, ale chci přestat. Je mi teprve 18, táhne mi na 19 (pomalu, ale jistě), a nechci si zničit zdraví do 30. Jsou sice kuřáci, co třeba za celý život kouření, neměli žádný závažnější problém (nádory - ať už maligní nebo benigní,...), ale já problém mám: váhu. Mám 173 cm (zhruba) a 50,5kg. I když většinu času doma sedím, hraju na počítači (můj nejmilejší koníček :D), jím (ale je pravda, že maso mi moc "nevoní"), nepřiberu ani za zlaté prase. Vadí mi to. Minulý týden jsme byli s kamarádkou v posilce, abychom nabrali svalovou hmotu, ona aby se před maturákem zbavila tuku. Cpal jsem do sebe banány (bohaté na proteiny), mléko a každý den, už od prváku, jím do snídaně a svačiny sýry, ale i přesto všechno se mi podařilo opět zhubnout 1kg. Nechápu. Nemáme v rodině žádnou nemoc, nemám hyperplazii štítné žlázy, takže opravdu nevím, co dělat. Napadlo mě, že bych vysadil kouření. Uvidíme, jaké "ovoce" to přinese. Ale jak jsi sama psala o těžkých situacích, tak se bojím, že to stejně nevydržím a do maturity si určitě ještě zapálím. Dalším problémem je to, že mě už nebaví dávat kapesné za měsíc jen za cigarety. I když je fakt, že se člověk snadno seznámí, u cigárka najdete vždy společnou řeč (a to hlavně v klubech, barech a hospodách)... Takřka všechny mé kamarádky kouří, a když se jde někam sednout, automaticky už počítám ty trubičky naplněné tabákem a přemýšlím, jestli mi vydrží i na další den. Nejhorší je, když člověku cigarety chutnají, baví ho kouřit. Těch 30 minut vám hned uteče rychleji, když si během toho čekání na 10 min zapálíte. V klídečku a pohodičce sedíte, potahujete a přemýšlíte, co budete dělat, až přijedete domů, na co se učit, nebo jestli budou vaši "spluhráči" online, abyste mohli dát nějaký ten PvP match. Další faktor je stres, od kterého vám ta cigareta a čerstvý vzdoušek (ó, jaký to paradox!) pomůže. Každopádně držím ti palce a doufám, že si za rok a jeden den budu moci říct to samé. :) Dobrou noc.
PS: Hodně štěstím se studiem! Nevím sice přesně, co je to za obor, který studuješ, protože ten název slyším poprvé, ale já plánuju bakaláře a jít na chirurgii :) Možná časem i magistra a jít učit odborné předměty na zdrav. školu... Ať ti to vyjde!!

27 Gartouzek Gartouzek | E-mail | Web | 22. září 2015 v 9:05 | Reagovat

Líbí se mi článek. Když jsem chodil do základky, jeden můj strýc se opakovaně snažil přestat kouřit. Vydržel to max. měsíc. Když jsem o kouřeni přemýšlel, řekl jsem si: "Snazší pro mne bude odolat svodu a nezačít kouřit, než pak se trápit s odnaučováním." Jsem nekuřák. Pokud budeš pracovat s dětmi, myslím si, že samotné zdůrazňování, jak kouření škodí nefunguje úplně. Dle mého názoru je účinnější dětem vysvětlovat, že odolávat svodům kouření je větší hrdinství, než tajně kouřit. S kouřením nemám osobní zkušenosti. Článek mne přivedl na otázku: "Nakolik kouřeni kompenzuje citové strádáni?"

28 Mischellee Mischellee | Web | 22. září 2015 v 10:24 | Reagovat

Chci Ti pogratulovat k takovému úspěchu, mnoho lidí to nedokáže, chce to opravdu silnou vůli. Já to nikdy ani nezkusila, přijde mi to hnusné - vdechovat kouř, jsem navíc dost na zdravý životní styl :-)

Musím ale naprosto souhlasit s tím, že kuřáci se opravdu lépe a snadněji seznamují. Jsem na vš, první 3 roky jsem ve třídě s nikým nenašla společnou řeč, stála jsem bokem a musím říct, že to bylo způsobeno i tím, že jsem tam byla snad jediný nekuřák + navíc nepijící alkohol, takže jsem s nimi nevymetala po hospodách, nečekala před školou než si zakouří atd., čímž jsem s nimi prakticky nedokázala navázat kontakt... Jo, nekuřáci to mají v tomhle o něco těžší...

29 Adéla Sova Adéla Sova | Web | 22. září 2015 v 22:09 | Reagovat

[23]: Děkuji za podporu!

[24]: Je to byznys, který nemá žádné svědomí. V tabákovém průmyslu jsou obrovské peníze a asi pořád jsou lidé, kteří vidí především peníze a nikoliv konzumenty, které jejich produkty ničí.

[26]: Držím palce, ať to s nekouřením vyjde! Pro úspěšnou abstinenci je zásadní práce s vlastní motivací. A s tou váhou bych si nedělala na tvém místě starosti. Znám kluky, kteří byli třeba do 23 samá ruka a noha a pak zmužněli... nech to na přirozeným vývoji a netrap se .-).
Studuji obor zabývající se závislostmi. Přeji hodně štěstí ve studiu, ať ti to vyjde podle plánů!

[27]: Super, jak jsi zpracoval zkušenost s kouřením u strýce. V podobném duchu se snažíme pracovat s dětmi, zdravotní následky děti zase až tak nezajímají.
S citovým strádáním nevím. Asi je to hodně individuální.

[28]: Díky! Zdravý životní styl chválím. Úplně ti rozumím, co se VŠ týče. Já se díky kouření seznámila se spoustou lidí, někdy jsem pokecala i s vyučujícím, v neformální situaci, do které bychom se jako nekuřáci nedostali. A pokud ještě k tomu nepiješ... Je smutný, že většinou jsou vysokoškolský studenti nastaveni tak, že pokud nekouříš, nebo nekouříš a nepiješ, tak jsi mimo.

30 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 28. září 2015 v 11:14 | Reagovat

Bude z tebe dobrý adiktolog už jenom proto, že víš oč se jedná a že nejsi jako ty uhlazené preventistky, které chodí na základní školy a cigarety znají jenom z filmů a obrázků, takže odříkají jenom to, co je v příručkách a nikomu tím nic nedají...
Jo, naše společnost je prokuřácká, už tím, že se objevují v médiích (skrytá reklama- filmy, seriály...) takže máme pocit, že člověk s cigaretou vypadá dobře... tohoto dojmu nabývám taky, abych byla upřímná, ale sama bych do kouření nešla a to z důvodů, že na to by mi nezbyly finance a také, že by mi bylo stydno si zapálit na veřejnosti. Navíc to vidím jako ztrátu času. Ale chlap či ženská s cigaretou ve filmu vypadají fakt dobře, jen si to člověk musí uvědomit a říct si jaké to je pak v reálu, kdy smrdí, žloutnou jim zuby a za pár letou mohou být jednou nohou v hrobě, tedy dřív než nekuřáci (tím nemyslím pasivní kuřáctví, které si my nekuřáci vybírat příliš nemůžeme).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama