Otevřenýma očima

15. prosince 2014 v 23:01 | Adéla C. Sova |  Činy
- Hele a ty, píšeš vůbec ještě?
- No, ani ne.

Ale vlastně jo. Do šuplíku. Do notýsků. Zaznamenávám si výkyvy. A vůbec jsem neměla chutě se nějak veřejně exponovat, ale teď mám.

Intenzivní listopad; za týden narozeniny. Ani ne, za pár dní. Slunce ve štíru, cejtím to víc, než kdy jindy. Tlak uvnitř lebky. Temno. Děsivý temno někde uvnitř. Apokalypsa, kdyby se to rozjelo. Húúúú.

Život je sex a sex je život. Lidi se otáčí na ulici, když to říkám Veronice. A stejně tak je sex smrt. Každý sex je umírání a zrození zároveň. Princip koloběhu. A návaznosti. A stejně tak, jak se sex, život a smrt můžou zdát důležitý, tak nejsou. Sex nic neznamená. Život nic neznamená. Smrt nic neznamená.
Podstata zůstává v tom, co je skryto. Nevyřčeno. Uloženo v hloubi. V tajemství. V temnu i ve světle. Co já vím, co je ten tlak, který mi v každý další minutě může rozdrtit lebku zevnitř? Může to být temno a stejně tak i světlo.
Ale je to daleko za životem, i za smrtí. Něco, co v tuto chvíli nedokážu pojmenovat. A ani nechci. Pojmenování totiž může znamenat konec. Ne smrt, ale konec. A co je horší?

Pokračování v adventní náladě. Změna polarity. O sto osmdesát stupňů. Bylo mi bídně a nehezky na světě ve svý sebenenávisti. Ve svý bublině, kde jsem byla sama, nešťastná a zoufalá. V samotě a uzavření byla jasná beútěšnost, strach před sebou, před ostatními. Ale teď, jakoby se mi otevřelo srdce a naplnilo se milostí. Jako kdyby mi z očí zmicela černá clona a já najednou vidím svět, lidi i sebe v plný kráse a radosti. Přestaly se mi třást ruce, je mi dobře ve svým těle. Mám chuť se usmívat a být vlídná k lidem i k sobě. Jak kdyby se mi v hlavně rozsvítilo, jako kdyby všechen ten tlak, který mi drtil lebku zevnitř, povolil a změnil se na božský světlo. A jak se mi dobře dýchá! Mám chuť rozdávat radost. Mám chuť žít, být, milovat.

Pán v antikvariátu na Smíchově mi u pokladny sčítá ceny knih, které jsem mu podala. Když má v ruce knihu "Jak přestat kouřit" od docentky Králíkové a doktora Kozáka, ukazuje mi první stránku knihy: "Tady je dokonce podepsaný Havel." V knize je vytisknutý jeho podpis pod doporučením a povzbuzením, ať lidi nekouří. "Jo, jo, já vím. To mě právě pobavilo." "Aha, tak to byl ten smích," překvapil mě pán. Vždycky, když se v antikvariátu nad něčím zasměju, mám pocit, že jsem v tu chvíli neviditelná. "Ono dneska už kouří víc žen, než mužů," navazuje pán. "Hm, já nekouřím," vztahuju to srabácky na sebe, "já to studuju. Vlastně uvažuju, že bych u docentky Králíkové psala bakalářku. Tak si rozšiřuju literaturu." "Aha, tak to studujete adiktologii, nebo něco takového" překvapí mě podruhé pán, neboť od nějakého března, dubna 2013, co skloňuju adiktologii v různých pádech a před různými lidmi, málokdo ví. A skoro nikdo neužívá sám v jiné větě, než "A co je to ta adiktologie?". Když přisvědčím, že studuji adiktologii tady v Praze, pán pokračuje: "No, já tam někdy chodím na přednášky za anonymní alkoholiky. Sám abstinuju už dvanáct let. Ale taky to nebylo vždycky snadný. Ale když se to vztáhne na tu spitualitu, tak je to dobré. Holt spiritus kontra špiritum."

A tím mě dostal pán ještě jednou, protože heslo "spiritus contra spiritum" jsem ani ne půl hodiny před tím četla v knize Christiny Grofové Žízeň po celistvosti. O čemž jsem mu také pověděla a představila onu knihu jako teď vám.
Źízen po celistvosti je kniha, která pojímá závislost pohledem krize spirituálního vývoje. Opírá se jak o dvanáct kroků AA, tak o vlastní zkušenosti Christiny Grofové, prožitky, tak o práce Junga a svého manžela a dalších a dalších. Každopádně všechna představení a slova o té knize mi přijdou zbytečná. Je dobré si ji přečíst. Je to kniha o spirituálním vývoji a cestě. A nejen proto za to stojí.

Už dlouho mě tak nebavilo pozorovat svět kolem sebe a účastnit se toho všeho.

Přestala jsem kouřit,
přestávám pít,
přestávám se bouřit
a přestávám žít.

Přestala jsem touze sloužit,
a v tom je klid,
přestávám se tolik soužit
a to znamená žít.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chcete existencionální komiks plnej selfíček?

ano
ne

Komentáře

1 videafilosofie.webnode.cz videafilosofie.webnode.cz | 23. prosince 2014 v 1:08 | Reagovat

Co ta autora bere, že píše takové nesmyslné články?
Bouří se proti kouření, pití a fetuje klid :D
Vykládá co je to žít, jako by nestačilo být.
5 hvězdiček, ale nevím za co, proč a k čemu.
http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/pet-chyb-kterymi-nicite-vanocni-hvezdu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama